
Jako pilot letající prvním rokem se snažím soustředit hlavně na svoji bezpečnost. Absolvování S.I.F. kurzu je rozhodně krokem, který bezpecnost při létání zvyšuje. Pilot pozná lépe svůj padák a vyzkouší si, jak jeho křídlo reaguje v krizových situacích a to za bezpečných podmínek nad jezerem se záchranným člunem. Já si vybral kurz vedený zkušeným pilotem Tomášem Lednikem a jeho školou JEMM. Stejný záměr meli i další 4 piloti, se kterými se znám už z dřívějších akcí. Tomáše, Marka a Zdendu znám z letání v Krkonoších, a s Martinou z Brna už jsem také něco nalétal. Cesta do švýcarského Lugana byla ovšem dlouha. Znamenalo to ridit skoro 12 hodin v neprijemnych lijacich a nejak tu necelou tisicovku kilometru prekonat. Prijemne zpestreni nam behem cesty poskytly vysoke a nekdy i stale zasnezene vrcholky svycarskych Alp. Pocasi nam sice docela vyslo, ale uplne ruzove to nebylo. Charakter hor kolem Lugana se zaridil o to, ze prselo uplne kazdy den. Rano bylo vzdy bezoblacne a plne slunecnych nadeji. Uz kolem devate rano ale zacaly kumuly vystrelovat hodne vysoko a odpoledne z toho pak vznikaly lokalni bourky, pred kterymi jsme ze vzduchu utikaly za svisteni kevlarovych snur v rychlych sestupovych spiralach. Cele dopoledne jsme ale mohli letat a zkouset si tak vsechny SIFove figury typu: asymetricke zaklopeni, zaklopeni cele nabezne hrany, negativka, full stall, spirala a velke usi na speedu. Za tri dny jsme to meli zdarne pod palcem a jeste nam zustal jeden den, kdy jsme si mohli jen tak pekne politat nadhernou svycarskou krajinou. Cely S.I.F. kurz nam Tomas s Barcou zpestrovali svymi synchonizovanymi akrobatickymi figurami. Na neco takoveho jsme koukali v uzasu, a divili se, co vse se da s padakem udelat, kdyz to clovek umi. Z celeho kurzu mam dobry pocit jistoty, ze kdyz me to priste ve vzduchu trochu vymrska, tak budu vedet, jak z toho ven. A za to to urcite stalo! Více článků s podobnou tématikou najdete na Hynkův blog.