Jemm.cz - paragliding - tandem - adrenalin - paragiding kurz - paragliding eshop
Zavírání Nebe Chopok
Sešli jsme se na hotelu Spojár, který leží na začátku Žiarské doliny už v pátek večer. Ještě tu noc jsme se vzhledem k příznivému počasí domluvili se Zdenom na akci, kterou bych nazval kulový blesk. Jednalo se o slet jednoho z nádherných Tatranskych vrcholů, v šest hodin ráno jsme se potkali na schodech ještě spícího hotelu. Na moment nás zaskočily zamčené vchodové dveře hotelu. Při vyskakování z okna hotelu za svitu měsíce říkám Zdenkovi „ to nám ta akcička pěkně začíná, už teď si připadám, že dělám něco, co se nesmí a to jsme ještě nevyrazili “… Na parkovišti před rampou a zákazem vjezdu zaparkujeme auto a vyrážíme po značce. Na první návěsti je uveden čas do cíle naší dnešní tury 3,5 hodiny. Zdenko podotkne „to jsou časy důchodců“, my to za dvě hoďky dáme … Z počátku jsme si na cestu svítili čelovkou. Zakrátko už vycházející slunce polilo vrcholky hor sytě oranžovou barvou … Ranní mrazík se nám pokoušel vetřít hlavně pod nechty na rukou, my jeho výpady odráželi svižným tempem na pokraji poklusu … V nadmořské výšce, kde už nerostou stromy, nám zima připravila miniaturní ledovou výstavu v podobě zmrazků, na klečí a trávě. Atraktivnost exemplářů umocňovalo měké podsvícení mladých paprsků …
Vrchol jsme dali za hodinu a třičtvrtě i s focením … Vítr foukal ze západu o síle cca 4–5m/s. Cvakáme pár vrcholových fotek, rychlá příprava a už nám naše mini vrchlíky nervozně poskakují nad hlavama. Start na vrcholku je při těchto podmínkách snadný. Tři kroky po strmém svahu a zapínáme „forsáž“, asi tak bych definoval pocit při startu na speed ride padáku o velikosti 13 čtverečních metrů. Po příletu nad plánované místo přistání si říkám“tady něco nehraje“. V uších mi zněla slova Zdenka „ s přistáním není problém, k chatě vede asfaltová cesta, kterou lemují louky …“ Já ale shora viděl pouze úzkou asfaltovou cestu, klikatící se nízkým klečovitým porostem … Rychle mapuju situaci a rozhoduji se pro asfaltku. Teď, ještě z kterého směru, se svahu nebo proti němu? Při 80 – ti kilometrové rychlosti a velkém opadání, moc času na rozmyšlenou není. „Huktrnem“ o 90° se přibližuji na finále proti svahu. Připadám si jako stíhačka na finále přistání na letadlovou loď … :-). Vše dobře dopadlo a po necelých 4 minutách letu svižně balíme padáky, abychom se mohli zase tvářit jako turisti s piknikem na zádech … V devět jsme už seděli v našem hotelu u snídaně, která nám po intenzivní rozcvičce přišla vhod …
Další bod sobotního programu bylo cvičné otevření záložního padáku. K tomu účelu připravil Peter, specialista na lanové parky, svezení se v sedačce po ocelovém laně. Simulace otevření ZP je opravdu věrná. Opět jsme odhalili jeden nefunkční záložák. Na uzavíracím gumovém očku vnitřního kontajnéru byla po provlečení všemi chlopněmi navázána klika záložního padáku!!!!
Na jedné straně mě teší, že odhalíme na akcích podobného typu tyto problémy a tím můžeme někomu zachránit jeho zdraví. Na druhé straně se ptám, jak je možné, že taková chyba vůbec nastane? Kolik je mezi námi takových, kteří s takovým problémem v klidu létají?
Na večerním rautu s promítáním jsme si připili na neplánované narozeniny… V neděli kolem poledne byla domluvená lanovka na Chopok. Po příjezdu na start to ještě chvíli vypadalo nadějně. V zápětí se rozfoukalo silně a ještě ze špatného směru. Odlítnout stihli akorát dva piloti. Zbytek jsme pokorně sjeli lanovkou. Příjemný víkend jsme zakončili společným obědem …
