cestina The Article is not available in English.

Jemm.cz - paragliding - tandem - adrenalin - paragiding kurz - paragliding eshop

Konečně krásné počasí po takové době a propršených závodech! Tak to vypadá, že si s Hančou zalétáme a zazávodíme. Třetí kolo České ligy se koná ve Slovinském Tolminu ve spolupráci Charlie a Gasper. Přijíždí rekordních 56 závodníků, z toho pouze 4 cizinci.

Úvodní strana » Paragliding a Jiné Novinky

XC Race Tolmin

XC RACE TOLMIN 3.kolo České Ligy ve Slovinsku (11.7.-17.7.)

Třetí kolo České ligy se koná ve Slovinském Tolminu ve spolupráci Charlie a Gasper. Přijíždí rekordních 56 závodníků, z toho pouze 4 cizinci. Řeknu vám osazenstvo nejen omládlo, ale tpřijíždí aké mnoho nových pilotů a zkouší své první závody. A kde jinde, než na nejkrásnějším místě pro létání vůbec. Je tady všechno, krásné letové místo v údolí s průzračně modrou a ledovou řekou Sočou, těžší přeskoky na skalnaté hřebeny, úžasné pohledy do krajiny a spoustu možností sportovního vyžití. Tentokráte využíváme cyklistiku. Počásko vypadá good tak, že se poletí každý den. A jak probíhají závody se dočtete následovně:

Tréninkové dny sobota a neděle: Hrstka pilotů využila možnosti startu ze Sorišiky a tak si užívají brzský raní let podél skalnatého hřebene přes Krn, Polovnik a Stol do Itálie. Z Kobaly se partička také vydává až na Gemonu a zpět. Bohužel v neděli je více oblačnosti a odvážlivcům skok nedal a sjeli do vesničky dolů jak shnilé hrušky. Také pár akrobatů si otestovalo záložku se svozem ve vrtulníku, naštěstí se nikomu nic nestalo.

Skórovací systém: Cylindry Počítá se uletěná vzdálenost na rychlost (průměrná rychlost na km) . Tedy každý si může svou trasu naplánovat sám. Cylidry mají poloměr mezi 4 – 8 km a jak hluboko do nich pilot zaletí, záleží jen na něm. Systém startu je buď „race to goal“ – všichni startují najednou otevřením vzdušného cylindru nebo „speed run“ individuální čas odletu. Odstraní se tak hromadné létání ve skupině a kopírování neboli létní na šmíráka. Každý odvážný má velkou šanci dobře zabodovat. Je stanoven minimální čas letu a čas přistání. Zatím se tento systém prověřuje v praxi ale zdá se, že se všem velmi zamlouvá.

1.Task Pondělí 12.7. Trasa Kobala – Stol – Tolmin (min 41 km – max 55 km) Hned po startu bidlo až do 2000 m, poté se základny začaly snižovat. Přeskok na Stol se dal letět buď naokolo přes Krn. Tam nebylo potřeba ani dotáčet, mraky nesly a přeskok Kobaridu byl bez problémů s pokračováním až k anténám na Stolu. Rovně dolinou to bylo kratší, zato o trošku pomalejší. Zpátky jako po másle a v cíli se ocitá 9 pilotů po 16 hodině s vítězem kola Tomíkem Braunerem. Spousta dalších dolétá, ale bohužel až po zavření cíle v 16:15 včetně Hanči, takže jim uznávají jen vzdálenost. Renča to sice stihla, ale pro změnu zapomněla na pozemní pásku a počítala jen s 400 m cilindrem, takže je taky bez cíle. První zkušební den za námi, každý udělal drobnou chybičku. Je tady důležité si dopředu vypočítat trasu tak, aby stihnul v daném okně doletět včas do cíle. Alespoň máme co řešit po večerech u pivka.

2.Task Úterý 13.7. Trasa Kobala – Stol – Kobylí hlava – Tolmin (min 36 – max 63 km) Dnes se vypisuje podobná trasa ale s většími cylindry, na Stolu má 6 km a Kobylí hlava 4 km. Je na nás jak si to natáhneme. Dnes hrozí bouřky a základny jsou proklatě nízko, v dolině mlhovina a vlhkost, takže nejde moc vidět dopředu ani nahoru. Vypisuje se individuální čas startu a letět můžeme hned po 12 hodině. Poslední čas startu využívá většina a to ve 13 hodin. Hrstka pilotů však startuje už dříve v obavě před stopnutím kola a bouřkami. Gašper (dále jen Kašpárek) je non stop připojený na netu a sleduje radar s bouřkami, neustále telefonuje na meteo stanici a na observatoře. Bouřky jsou naštěstí jen v centrálních Julských Alpách okolo Triglavu, nasunují se velmi pomalu. Jdou vidět jen tmavé základny a velké kongesťáky a tak pokračujeme v letu. Vetšina to otáčí nad Kobaridem a vrací se zpět. Cesta nebyla tak jednoduchá, protože mraky jsou zhruba v úrovni Mrzlého vrchu a Krn nejde vůbec vidět. Přesto je minimální doba letu 2 hodiny, ale přes zesilující vítr jsme nemohli natáhnout ramena hlouběji na Stol nebo za Kobylí hlavu. Poslední záludný otočák byl nad Tolminem na malém žbrdku, kam se mnoho pilotů dostalo do úplavu a posadilo je to na zem. Ti co byli výše, tak si užívali diskošku ve vzduchu. Rostoucí kongesťáky a silná turbulence přesvědčila našeho Meet directora Kašpárka o stopnutí kola ve 14:41, hodinu 41 po posledním možném startu. Výsledky se tedy budou počítat každému individuálně, kolik kdo zaletěl km za 1:41 hodin letu, jelikož jsme v tomto čase ještě viseli ve vzduchu. Každopádně v cíli se schází spousta pilotů a máme co slavit. Vždyť se už létá celé 4 dny vkuse, to je paráda.

V kempingu u soutoku Tolminky a Soči je živo. Všude pobíhají děti pilotů, manželky vyvařujou, chlapi se napájí pivkem, koná se volejbalové útkání, koupání v Tolmince a večerní prolejzačky pod lavicí. Prostě klasická česká pohoda, jako za starých časů na závodech. Když se mě někdo zeptá, když takhle cestuju po světě, které místo je nejlepší, tak jednoduše odpovím: „No přece tady!“

3.Task Středa 14.7. Tak opět jedeme na Kobalu, první vývoz v 9:30, druhý 10:30 a zase letíme. Kam to bude dneska? Přešla mírná okluze, vzduch se čistí a tak doufáme, že to bude daleko delší kolo. Tak máme vypsáno kolo 67 km (44 km – 92 km) s individuálním časem odletu. Obloha vymetená, kumulky naskákané, proste tak jak to má být. Startujeme po jedné hodině a postupně se vydáváme na trasu. Zvolit jsme si mohli startou známou trasu, kratší na Stol, jen tak lehce oťukat cilindry a do cíle s minimálním časem letu 2:15. Skupinka Brauner, Renča, Chromčák, Oťák a Krista to skáčeme po otočení Polovníku, přes Krn směrem na skalnatý hřeben, abychom si mohli natáhnout rameno o 8 km. Teda byla to diskoška a každému to minimálně jednou pořádně řachlo na hlavu. Doháníme skupinku v dolině a mažeme do cíle. Bohužel Štěpán Matěna házel záložku na Plovniku, ale odvážný Bachař k němu přistává a ještě před záchranným vrtulníkem podává prní pomoc. Naštěstí má jen zlomené žebra a nepamatuje si let, jinak je prý vpořádku.

Výsledky můžete průběžně sledovat na stránkách: http://www.xcon­test.org/…ks/:20100­712

4.Task Čtvrtek 15.7. Den jak víno, vypisují trasu přes Stol směrem do Itálie, Kobylí hlava, Mrzlý vrch a cíl. Prostě klasický race a kdo pustil šlapku, tak měl zpoždění. První desítka děláme rychlostní rekord a průměr trasy přes 32 km/h. Stoupáky byly opravdu výživné, silné a turbulentní, o to více se mohlo šlapat. Záleželo na morálu, kolik to dáme jízdou po Stolu nebo na Mrzlým. Ve velkém chumlu dolétáme do pásky, snad jen 3 piloti vyhnili cestou. Krása rychlé kolo, málo taktiky ale o to více rychlosti. Vítězí Martin Jovanovski z Makedonie. Tak a jdeme se opět chladit do Tolminky, kde je voda studená tak na 2 cm. Sotva se okoupete, hned je studené pivko. Večer picoška, grilovačka nebo bufé. Už jsme pěkně unaveni, ještě nás čekají 2 dny. Výsledky celkové české ligy dopadnou asi úplně jinak a pěkně promíchají pořadím. Bohužel se v Beskydech a na Straníku neodlétala bodově hodnotná kola a pouze 5. Po Slovinsku tomu bude dohromady 11 kol a 4 nejhorší výsledky se škrtnou (někomu 0). Tak sledujte!

5.Task Pátek 16.7. Dnešní den má být ten nejlepší a taky že jo. Vypisují speed run, protože je velmi těžké se zvednout. Problém byl totiž hned na startu, kde fouká silný východ. Zvedat se musíme pouze na Kobylí hlavě, kde jsou za žebry turbulence, ale i termika. S Oťákem a Krisťákem to pálíme první na trasu hned poté co natočíme poctivých 2000 m. Tentokráte vedla trasa na Tolminsky Kuk naproti Stolu, další otočák v Bovci, na hřebeni poblíž Sorice, okolo Mostu na Soči a do cíle. Minimálka byla 42 km a maximálka 102 km díky tomu, že kružnice měly poloměry 6 km. S Otou od Krnu valíme rovnou za šipkou na Kuk, jen to lehce tečneme a zpátky na Stol, kde se zvedáme na přeskok k Polovniku. Nad Bovcem to je zabité, tam protahuje a nezvedly bychom se, tak raději jen zase tečujeme kružnici na konci Polovniku. Zpátky jak po másle po žebru směrem na Krn, kde potkáváme houf Orlů. Nad Krnem nás to vykoplo do úžasných 2500 m a díváme se na vrcholové letce a chataře. Opět se nám naskytl pohled na skalnaté rozeklané plato, ledovcová jezírka a Triglav. Pohled pro bohy. Pokračujeme s velkým respektem nad hlavním hřebenem Julských Alp a vychutnáváme okolí. Kupodivu zde moc nefouká a vychází krásně stopa. Kružnici otáčíme téměř na Sorišce, Oťas se mi někde ztratil tak letím sama. Poslední rameno vedlo zezadu na Kobylí hlavu, opět průtah rotorem a záchrana na návětrné straně. Poslední stoupák pod mrak a natahuju rameno co nejdále směrem na Soču a sleduju dokluz na přistroji do cíle. S 200 m rezervou raději dolétám, bohužel stejně jako ostatní jsme byli předčasně v cíli a počítá se nám stanovený nominální čas 2:45. Vítězí opět Tomáš Brauner s famózním doletem do pásky v 2 m.

6.Task Sobota 17.7. Dnešní kolo vypadá na rychlé krátké rychlostní, počasí parádní, jen hrozí bouřky. Organizátoři budou potřebovat dodělat dříve výsledky a tak se bude asi pospíchat. Tak a vítězství je v kapse. V závodu končíme obě na bedně, Hanča 3. a Renča 1. Vítězí Tomáš Brauner, 2.Martin Jovanovski a 3.Ondřej Krupa. Celkové výsledky se dozvíte zde http://www.xcon­test.org/…anking-open/ Krásný závody!!!

 
Jméno:
E-mail:
Text:
Vyplň 'nospam':
Zatím nikdo nereagoval.