cestina The Article is not available in English.

Jemm.cz - paragliding - tandem - adrenalin - paragiding kurz - paragliding eshop

...

Úvodní strana » Kontakty a klub » Reporty ze Závodů

Liga Krkonoše 2011

Hanka

Již v úterý se v kempu na okraji Vrchlabí začali sjíždět piloti z různých částí republiky na třetí kolo České ligy paraglidingu v cross country létání. Ve středu ráno bylo registrováno téměř 40 pilotů a s předpovědí slabého severního větru a přeháněk jsme se vydali na start na Černé Hoře. Vypsáno bylo kolo 36km dlouhé a po vydatné přeháňce, která přešla přes start, jsme kolem 16hod odstartovali s tím, že raději sletíme dolů, než budeme úplně durch. Startovala jsem mezi prvními. Po chvilce šmrdlání okolo kopce, jsem to pustila nad přistávačku, kde se Oťák se Šnajbym začali přizdvihávat v bublinkách. Přiletěla jsem kousek nad nimi a v tu chvíli už tam byl vcelku silný stoupáček, do kterého se přidali další a další a už jsme letěli po trase. Dali jsme první otočňák a na cestě k dalšímu jsme všichni posedali po trati, protože stoupáky v tu chvíli prostě došly. Nikdo se nedostal přes minimální hranici validity kola a proto task nebyl uznán. Nu což, alespoň trochu jsme provětrali krovky.

Ve čtvrtek jsme už v 9hod byli na briefingu. Odjezd na Kozákov a čekání v dešti nás neminulo, nic méně v kiosku bylo čekání mnohem příjemnější. Po letním deštíku byl vypsán task 46km dlouhý směrem na Zvičinu. Mělo to malinkou chybku. Foukalo nám úplně po kose a tak start byl pro velmi odvážné a zachycení v termice, která byla hodně sfouknutá, bylo téměř bez šancí. Tak jsme pokoukali na divadélko asi pěti pilotů, kteří chtěli mooooc letět a pak jsme zase pobalili naše křidýlka a odjeli na základnu do Vrchlabí. Talentovaná mládež ještě navečer na mezi u kempu vytáhla křídla a trochu potrénovala alespoň na zemi.

Zítra má foukat opět SZ vítr a jedem jediný možný terén pro tento směr větru se zdá být v nedaleko v Polsku…

Páteční větrné ráno nic dobrého nevěstilo. Přesto jsme se vydali na Kozákov dát alespoň pokus. Na místě však foukalo mamutovi z dupy. Bylo jasné, že do závodu zase nic neuletíme. A tak se po odpískání vydala část závodního pole na Hodkovickou hranu posvahovat, pár jedinců odjelo kamsi k Pecce a já se jela týrat na kolo do Krkonoš.

Večer byla párty s různými soutěžemi, které věstily raní bolení hlavy a v sobotu ráno se za drobného deště vyhlásila alespoň celková liga paraglidingu.

Už „pár“ let lítám, ale ještě nikdy se mi nestalo, aby se neuletělo ani jedno kolo. Co se to s tím počasím děje? No tentokrát to nevyšlo, ale na Krkonoše nezanevřu, bo vím, jak krásné lítání tady dokáže být.

V neděli odjíždím s talentovanou mládeží do Slovinska na termický tábor, tak snad nám vyjde počasí tam.

 

Reakce k článku:

Zatím nikdo nereagoval.

Nová reakce:

Jméno:
E-mail:
Text:
Vyplň 'nospam':