Jemm.cz - paragliding - tandem - adrenalin - paragiding kurz - paragliding eshop

První závod Světového poháru se letos vydáváme do Řecka, do pohraniční oblasti s Bulharskem. Toto místo jsme již navštívili před dvěma lety a mohli se seznámit s tímto letovým terénem. Startoviště ve 1200m, převýšení kilometr, dostupná cesta autem a hlavně velmi příjemné létání. Horský terén je ve tvaru podkovy, kde se uprostřed rozkládá širkoké údolí. Termika funguje již od rána a tak není problém se zachytit u kopce, později i v rovinách. Silné stoupáky, vysoké dostupy, krásné výhledy do hor, dobré jídlo a teplo, na to vše jsme se těšili.

Tyto podmínky panovaly ovšem do příjezdu všech pilotů. Závodem se vše mění. Česká sestava je tentokráte obohacena o nováčky Štěpána Matěnu a Petra Chromce, klasika Dave, Ráďa. Renča a windamín Tačut. Cesta se nekonečně vlekla, obzvláště když jsme stáli skoro na všech hranicíceh frontu a kde nás na mýtnicích obrali o prachy. Neva, příště budeme chytřejší. Přijíždíme do ideálního tréninkového dne, ale už pozdě. Tak alespoň sháníme místo na nocleh, vše je plné, nezbývá než přečkat v kempu na fotbalovém hřišti. V noci nás vyhání silná bouřka na tribuny, odkud sledujeme záplavu blesků. Jeden z nich podpálil skladiště pneumatik, které uhasí snad jen přicházející fronta. První den je zrušen, zajedeme se jen podívat na start, kam se přihnal smog z fabriky a tak jedeme opět dolů. Přesouváme svůj kempik do zrovna opravené školy, bez školníka i uklizeček. Jako squat je to přímo skvělé.

Pondělí 21.6. –  1.Task is canceled

Den jako víno, sluníčko, teploučko a hurá na kopec! Je vypsaná disciplína 62 km cik cak po údolí s otevřením vzdušného startu ve 13 hodin. Nad startem chodí pořádně šprajci a končíme v 1800 m pod chmurkami. Směrem na první otočný bod u údolí podkovy je to po větru a výhodnější letět rovinami. Potkáváme se tam s první skupinou. Zpáteční rameno vedlo proti větru a opět naletíme skvělou stopu, která moc nepadá. Při závodu je nejlepší si najít při vyčkávání na vzdušný startu tu nejlepší pozici co nejvýše a nejblíže startovní kružnice. Pak má pilot výhodu nad ostatními, kteří jsou níže a může skvělé číst stopu. To se mi sice nepovedlo, ale trefili jsme ji i tak níže. Poblíž přistávačky začaly už v horách růst mraky a vítr sílil natolik, že se po komunikaci na safety frekvenci rozhodli task stopnout a poté zrušit. Přistáváme s první skupinkou na velké louce, kam se za půl hodiny přivalil průtrž mračen a my se utíkáme schovat pod stromy. Naštěstí přijíždí autobus a veze nás do centra HQ městečka Petrousa. Díky live track logu můžete sledovat přímý přenos ze závodu online na oficiálních stránkách soutěže. Pro následující dny nevypadají prognozy moc optimisticky, není to snad na koupání v moři, tak oblékáme ryfle, mykiny a schováváme žabky, kraťasy a trička.

Veškeré dění můžete sledovat na www.pwca.org nebo na spřátelených stránkách www.ceskypara­gliding.cz

Útreý 22.6. – Prší, jedeme k moři a na turistiku

Od rána je jasné, že se nikam nepojede, mraky jsou v půlce kopce a za chvíli začíná pršet. Všechno tohle pozorujeme na náměstí z kavárny, kde je pravidelně ranní dopravní zácpa. Nebýt pana Píšťalky, tak se to tady totálně zablokuje. Náhradní plán byl výlet do jeskyně (za chvilku ze mě asi bude speolog), poté se kluci vydávají k nedalekému moři a já zase do hor na výlet. Nedaleko Dramy ve výšce 2000 m je totiž severně orientované lyžařské středisko, tak to jdeme omrknout. Příroda se s výškou znatelně mění a vzduch je po frontě jak zrcadlo s nádhernými pohledy směrem do Bulharska. Vidíme divoce se pasoucí koně na travnatých pláních, jezera, lesy a také kamenolomy s mramorem. Kdo by to tady čekal? Ovšem horské vesničky budí charakter opravdu pustiny, ideální místa k objevování.

Středa 23.6. – 2. Task 45 km

Zpočátku bylo krásně sluníčko, ale obloha se zatahuje a s nimi i naděje, že to bude supr závodní den. Během kola se údolí zastínilo natolik, že termika utichá a spousta lidí přistává okolo 20 km. Jen 10 závodníků dolétá do pásky za urputného boje. Tomu se říká homosexuální létání, když skupinka pilotů driftuje těsně v blízkosti země a postupně ty spodní patra odpadávají. No nic, češi nezabodovali, tak čekáme na lepší den.

Čtvrtek 24.6. – 3. Task 62 km – Stopnut

V počasí, že by člověk nevytáhl paty z domu, světe div se, jsme odletěli platné kolo. Byla to teda pořádná makačka a jelikož bylo totálně zadekováno, nepohrdneme ani slabým stoupáním a točíme všechno. První rameno trasy vedlo podél hor, zpátky se skupiny rozdělují na letce v horách a letce v rovinách. Počasí se horší a tak je potřeba do toho pořádně šlápnout. Task stopli zavčas před deštěm, přesně v moment nominačního času 1:30. Škoda, měla jsem ještě výšku nato doletět otočný bod, zatímco spousta pilotů už seděla na zemi. Podmínky opravdu nepřejí, každý den prší…kdepak je to horké a termické Řecko? Jestli se nezbláznilo počasí, tak my pak asi ano. Držte pěsti, ještě snad dva dny zabojujeme, jestli se kdy ukáže slunce.

Pátek 25.6. Task 48 km a Sobota 26.6. Task 76 km

Poslední dva dny závodů vypadají jako ty nejlepší a taky že ano. Konečně nás netrápí přeháňky, jen v průběhu dne se obloha zatahuje a je velmi těžké vyčkat nekonečné se zvedání ze země. Nejde tak o plný speed tak jako o vytrvalost. V pátek se zadařilo, zvedám se z 50 m nad zemí a dávám pásku na 28. pozici. Poslední závodní den je velmi silná termika, kterou opět zastavuje oblačnost a končím s většinou na 43 km trasy. Do cíle se dostává pouze 12 pilotů a tím se opět mění celé pořadí závodníků. Z žen vítězí Seiko, 2. Keiko a 3. Renča. V mužích se stal zaslouženě vítězem závodu Rakušan Thomas Brandhlener, 2. Francouz Jeremie Messenger a 3. Luc Armant. Z našich nejlépe 37. Ráďa Večeřa, 39. David Ohlídal, 46. Renča Kuhnová, 59. Peťa Chromec a 79. Štěpán Matěna. Gratulace nováčkům a my se snad kvalifikujeme na Superfinále v Itálii. Tak za týden ahoj!!!