Jemm.cz - paragliding - tandem - adrenalin - paragiding kurz - paragliding eshop

MISTROVSTVÍ EVROPY – RAKOUSKO APTENAU (23.5.-5.6.2010)

Teteliška a fotograf Davidek Ohlídal

Letošní rok je ve znamení horšího počasí, které můžeme přičítat jak sopečnému prachu, tak i působení El Niňa. Celá Evropa se potácí už déle jak měsíc v nevýrazném tlakovém poli s brázdami nízkého tlaku vzduchu, které věstí bouřky. Přesto se ale najde pár okýnek, několik dní, kdy se snad bude dát létat. Jako vždy ten nejlepší jsme vychytali v den tréninkový. Během víkendu dorazila Moravská a Česká sekce k centru Rakouských Alp, do místa zvaného Aptenau mezi Salzburkem a Dachsteinem. Ubytování jak jinak než v soukromém apartmánu malebného generačního domečku zajišťujeme již měsíc předem a vyplatilo se. Tentokráte se sestava Czech National Team skládá z 6 pilotů: Tomáš Brauner, David Ohlídal, Radek Večeřa, Karel Vrbenský, Renáta Kuhnová a Petra Slívová.

Po registraci v HQ pod lanovkou mají možnost piloti slétnout kopec mezi přicházejícími přeháňkami. To s díky odmítáme a necháme si chuť na nedělní den s tréninkovým Taskem 41 km po dolině. Startujeme z Werfenwengu-Bischlingu, kam se dostáváme z Aptenau 50 min.autobusy a lanovkou přímo na start. Toto místo je také rájem pro skialpinisty a vyznavače volné jízdy terénem. Start ve výšce 1800 m je osamocený kopec uprostřed údolí, chráněn před větrem ze všech stran skalními masivy a štíty. Můžete odsud vidět nádherné panorama zaledněných centrálních Alp i ledovec Dachstein. Počasí jak vymalované, kumulky naskákané tak jdeme na to! Během zimní sezóny spousta pilotů změnila křídla, proto tady snad nikoho krom nás ve vzduchu nepoznáme. Spíše to tady vypadá jako na Ozon cupu.

Podmínky byly ve vzduchu velmi silné a turbulentní se zesilující tendencí. Stoupáky ostré a jak bych nečekala, v terénu údolí nejdivočejší, naopak u skal nejklidnější. Přesto si užíváme pořádné stoupání pod základny až ve 2800m a zkoušíme letět trasu cik cak v údolí. Máme možnost porovnat své klouzáky s Mantrami R 10 – Ozon. Ale v těchto silných podmínkách se s nimi můžeme porovnávat. Dokonce jsme se přesvědčili i o tom, že toto křídlo může klapnout, a když, tak pořádně. Jedna záložka a další sestavička kamaráda Petera Vypariny nás přesvědčila o tom, že tento padák patří do ruky opravdu jen těm nejlepším a nejzkušenějším.

Následuje zahajovací ceremoniál v centru na náměstí, kde se představují všechny Evropské a přátelské státy, někdy jen o počtu jedno účastníka. Ještě předtím si ale nenecháváme ujít finále našich v hokeji. Následující prognózy nevypadají moc optimisticky, pro jistotu jsme si přivezli kola ať alespoň nahoníme kondici a lyže, v případě krize. Počátkem května, při ME rogal jim tady totiž na startu nasněžilo a po celou dobu závodu odletěli jen jeden platný task o délce 18 km. Tak to už byla asi hodně velká depka. Ale to nás nemůže odradit od dobré nálady a optimismu, která v teamu panuje.

1.TASK – Úterý (zrušen)

Organizační team pracuje skvěle a využívají jakoukoliv možnost k tomu, aby se odletěli tasky. Takže vyčkávání na startu je typické a před smrtí hladem nás zachraňují lunch packety s Redbullem. Přesto že přešlo několik přeháněk, tak se nás snaží udržet na startu. Pak se mraky rozpustily, naskákaly kumuly ale všem bylo jasné, že bude převývoj do bouřek. Vypisuje se rychlé kolo rovně za šipkou o délce 45 km, které vedlo údolím s cílem za Dachsteinem a individuálním časem odletu. Okno je otevřené před třetí hodinou a po půl hodince jsou všichni pod základnami ve 2500 m a vyráží se na trasu. První pastička byla hned na hřebínku, kde se většina zasekla a bojovala se silnou údolnou, opačného směru než ve větší výšce. Aha tak na tohle si dát bacha. Dále trasa pokračovala bez problému. Teprve pod skalami Dachsteinu jsme se začali bát. Fučelo tam po kose a za skalnatými žebry to vytvářelo rotory a turbulence. Všichni piloti měli pořádnou honičku udržet éro nad hlavou. Někteří dobrovolně přistávají a většina hlásí do rádia: Level 3!!! Přesto se snaží organizátoři natáhnout kolo co nejdéle, do 1:30, jinak je dle pravidel neplatné. Teprve po dvou záložkách to konečně stopli a tudíž je zrušeno. Jednomu Ozonu se odzipsovaly všechny Áčka, padal asi 500 m a těsně nad zemí se mu to naštěstí otevřelo. Slavíme že jsme přežili a doufáme, že se takové kolo už nepoletí. Mezitím vyčkáváme asi 4 hodiny na svozový autobus v místní putyce a pozorujeme masivní bouřku s průtržem mračen. Následující dny přechází fronta, tak dáváme hold odpočinku a cyklistické přípravce.

2.Task – Čtvrtek

Dnes vyrážíme brzy ráno na jiný start nazvaný Trattberg v 1600 m, který je 50 minut autobusem a 10 minut pěškobusem. Bágly nám naštěstí vyvezli traktorem. Po frontě je půda pořádně promáčená, ale pod dekou to asi neproschne. Odpoledne očekáváme příchod další fronty, proto pospíchají s taskem a vypisují 52 km dlouhou trasu podél údolí s cílem pod lanovkou v Aptenau. Světe div se, stoupáky chodí i pod střední oblačností a skáčou kumulky s pětkovými stoupákami, žádná divočina. Trasa byla otevřená ve 12 hodin a dalo by se to přirovnat k časovce v cyklistice. První v cíli jsou už po hodině a půl. Během deseti minut je v cíli více jak 70 pilotů a všichni naši. Nejlépe zaletěl Radek a Davídek, z holek Peťule a já 2 min. po ní. Bylo to krásné, rychlé, obzvláště když jsme na zemi ve dvě odpoledne. Tak to můžeme jít grilovat!!!

Veškeré výsledky a dění závodů můžete také sledovat na přátelských webech:

http://www.pgweb­.cz/…sko-abtenau/

http://em2010­.ikarus-abtenau.at/

můžete sledovat LIFE TRACKLOG

3. Task – Trattenberg kolo zrušeno

Sobota vypadá nadějně, ale nás to moc nepřesvědčuje, protože se základny mraků válí stále pod horama. Přesto odpoledne vyrážíme na start Trattenberg, kde čekáme v mlze do 16 hodin. Poté se základny zvedají a my jdeme pěšky až na start, který je opět v mraku. Vypisuje se 39 km trasa s cílem v Abtenau, které je vzdušnou čárou 10 km. Krátkého otevřeného okna se dočkáme teprve poté, když definitivně zrušili task a nabídli nám volné létání. Zpočátku vál stále vítr zezadu, přesto se několik odvážlivců pokusilo o start a některým vyšel. Teprve když zasvítilo slunce a větrný rukáv získal ten správný tvar a směr, mě to přesvědčuje padák opět vybalit a jít si zalítat. Po půl hodince létání mezi mraky vzniká převývoj a my mažeme rychle na zem. Teprve za hodinu přichází přívalové deště, které nám až zase tak nevadí, protože jsme v suchu a teple na barbecue party. Deštivé dny

Následující prognózy vypadají špatně až do čtvrtka a tak tyto dny využíváme k různým aktivitkám. Předpověď na neděli hlásí malé okýnko a sluníčko, tak ji využíváme k výletu na Kaprun a letní lyžovačce. Byly tam všechny druhy počasí, včetně sněžení. Krom nás tam nebyl snad nikdo, jen personál. Jakékoliv další nedeštivé okýnko zase užíváme k cyklistické přípravce a výlety do hor. Další možností je návštěva historického Salzburku, nebo aqua centra….a to bychom asi už měli všechny možnosti vyčerpané, jinak nám tady z toho asi hrábne. A tak netrpělivě očekáváme čtvrtek, který slibuje letový den . Závody jsou do soboty, tak se nám snad podaří uletět tři platné kola.

4. Task – patek 67 km

Po těch devíti dnech nic nedělání očividně většině pilotům zakrněli krovky. Jde to vidět hned na startu. Jedeme na Bischling – Werfenweng, který se zatím probouzí z pod mraků, ale počásko na odpoledne vypadá slibně. Základny se zvedají, piloti probouzí k životu a vypisuje se 67 km task s cílem za Dachsteinem. Start je otevřen v 15 hodin a startovní hodiny v 16 h. Zbývá jen vyprázdnit střevo a jdeme na to. Zazní jen hlavně ať se nikomu nic nestane…. První otočný bod byl před startem v údolí. Kdo letěl podél skal, měl nakoupeno a celkem výškový i rychlostní náskok včetně Karlíka. Teda krom Francouze Maxe, který si skočil kolem plachty a zachránil se na záložce, přičemž tečnul asi 10 x skálu. Prý má jen zlomený nos. Vracíme se směrem ke startu a k dalšímu otočnému bodu na horní stanici lanovky ve Schladmingu, kam se dalo letět dvěma cestami. Kdo se nechytil první grupy, tak se trápil, letěl na na rekreuj neboli cross county a zachraňoval se v každé díře.

Davídek s Tomíkem měli smolíka, přístroj jim nevzal poslední otočák a tak ztrácí drahocenný čas, když se složitě snaží vyškrábat nahoru. Tomíkovi navíc uletěl korek od balastu a utíká mu letovoá váha. Nejrychlejší stopu letěl Ráďa, v pásce je do třicítky s první skupinou, zbytek je taky na metě ale s horším časem. Z žen opět nejlépe Peťule, ja se zadrbla na začátku a jako předposlední dávám pásku o půl sedmé.

5. Task – Sobota 140 km FAI

Dnes životní závod. Task byl napsán 140 km FAI triangl naokolo Dachsteinu. Podmínky bez mraků, jen sem tam chmurka, vítr slabý severní, místní údolní proudění, dostupy okolo třech litrů. Prostě paráda, na ten den jsme tady čekali dva týdny a stál teda zato. Vzdušný start je otevřen již ve 12:30 z Trattenberku a první rameno směřovalo přímo přes Dachstein. Marně jsme hledali lyžaře, jen jsme měli hoňku hlídat si éro nad hlavou. Okolo skal chodily silné stoupáky, ale dalo se to ukočírovat. Ale ty výhledy, ty stály zato. Nevěděli jsme jestli máme závodit nebo se kochat.

Další rameno vedlo na lyžařské středisko Vagrain, který v porovnání se skalnatými štíty budil dojem malého kopečku. Zpáteční cesta vedla přes pohoří Tennengebirge přímo do Aptenau s posledním cikcakem v dolině. No prostě mazec, ti nejlepší zaletěli čas za 4:12, a vítězem dne i závodu se stal Luca Donini. Konečně jsem zabojovala a dolétla z žen s časem necelých pět hodin. Pěkně to ještě pomíchá pořadím, vypadá to že české baby skončí na bedně, a taky že ano. Partia mizí, někteří zůstávají slavit, tak si to dneska taky pořádně užijeme!!! Děkujeme hlavně našim sponzorům, LAA ČR a všem fanouškům za podporu!!!

Veliká gratulace holkám k umístění, Petra se stala Mistryní Evropy 2010 a Renča se vyhoupla v ženách na bednu na 3. místě. Na další výsledky se podívejte zde včetně animace letu:

http://em2010­.ikarus-abtenau.at/in­dex.php?…

http://stefan­brandlehner.pgcom­ps.net/comps/?…